Ptali jste se

Jaká je podstata projektu Nutrivigilance. Proč vznikl a jaký je jeho cíl?

V současnosti lze pozorovat obrovský nárůst počtu různorodých potravin/doplňků stravy na trhu v ČR a celé EU. Z původních cca 3500 položek potravin v nabídce obchodní sítě v ČR v roce 1991 se nyní počet položek dostupný na trhu v EU (tedy i v ČR) odhaduje na cca 350 000 položek potravin. Roste také počet pokusů o falšování potravin. Všechny “nové” potraviny, či dokonce jejich jednotlivé výrobní šarže, nelze z hlediska negativního působení na lidský organizmus předem nezávisle otestovat, a proto se mohou v populaci milionů jedinců objevit po jejich konzumaci neočekávané nežádoucí zdravotní reakce, které mohou vést i k vážnému poškození lidského zdraví. Cílem projektu je tedy sběr těchto informací a jejich analýza, která se stane podkladem pro preventivní a nápravná opatření k zajištění ochrany, případně podpory zdraví obyvatel.

 

Kdo projekt financoval a na kolik přišel?

Projekt je financován z interních prostředků Státního zdravotního ústavu určených na výzkum, které jsou ve srovnání s jinými informačními projekty mimo ústav řádově nižší, ale usilujeme o další veřejnou finanční podporu např. v rámci realizace zatím neschválených tzv. Akčních plánů Strategie zdraví 2020 připravovaných Ministerstvem zdravotnictví ČR. Zatím bylo na projekt vynaloženo něco kolem 60 000 Kč (včetně domény), přičemž se náklady týkaly především grafické a funkční tvorby webových stránek.

Peníze jsou důležité, ale není to vše. Stejně důležitá je dobrá vize, schopnost záležitost odborně zvládat, národní a mezinárodní spolupráce uvnitř EU a především důvěra spotřebitelů, na jejichž informacích projekt zatím stojí a padá.

 

Jaká jste měli očekávání? Co měl/má projekt přinést?

Projekt Nutrivigilance CZ je nový, nekomerční, veřejný, dlouhodobě orientovaný, proto bychom spíše operovali s budoucím časem. V EU již byla popsána celá řada případů, kdy konzumace “nových” potravin s sebou přinesla poškození zdraví spotřebitele, v některých případech končících až fatálně. V oblasti bezpečnosti potravin již existují informační systémy dozorových organizací, například systém „Potraviny na pranýři“, provozovaný SZPI, nebo „Veterinární mapa“ SVS.  Žádný ze systémů však přímo nekomunikuje se spotřebiteli o nežádoucích zdravotních účincích po konzumaci potravin/doplňků stravy. Jmenované systémy prezentují výsledky práce vlastních kontrolních organizací.

Projekt Nutrivigilance CZ v kombinaci s podobnými systémy „Nutrivigilance“ v zahraničí se obrací na komunikačně i odborně citlivou přímou spolupráci se spotřebiteli, kteří se ocitnou v situaci, kdy se domnívají nebo průkazně ví, že potraviny poškodily jejich zdraví. V takové situaci řada spotřebitelů nechce příliš komunikovat. Projekt by měl zaplnit chybějící mezeru v systému bezpečnosti potravin, ve které se dává šance spotřebitelům podílet se přímo na zvyšování její úrovně.

 

Jak hodnotíte dosavadní výsledky? Jste zklamáni nízkým počtem obdržených hlášení?

Projekt Nutrivigilance CZ byl pro veřejnost spuštěn v roce 2015. Za celý rok jsme obdrželi od spotřebitelů 11 online hlášení týkajících se negativních účinků po konzumaci potravin/doplňků stravy. Další hlášení a dotazy (cca 10) byly řešeny telefonickou formou. Kdybychom čísla porovnávali s kolegy z Francie, kde je obdobný projekt také realizován, tak zde v prvním roce spuštění projektu zaznamenali kolem 50 hlášení. Vzhledem k faktu, že Francie má 6x více obyvatel než ČR, tak se o zklamání hovořit nedá. Ale rozhodně přemýšlíme, jak systém rozvinout tak, aby byl pro širokou veřejnost atraktivnější a aby byl tok informací bohatší, protože problémů bude jistě více, než kolik jich spotřebitelé aktivně hlásí.

 

Proč data nesbíráte jen od odborníků jako ve Francii? Neměla by pak větší váhu?

Měla, ale nejsme Francie. Při analýze hlášení, vedoucí k určení příčinné souvislosti (= určení míry pravděpodobnosti, s jakou daná potravina/doplněk stravy zapříčinila danou nežádoucí reakci), je otevřená možnost kontaktování spotřebitele pro získání doplňujících údajů, kam spadá i navázání spolupráce s ošetřujícím lékařem, který se k dané situaci může odborně vyjádřit.

Ve Francii jsou hlášení sbírána od odborných zdravotnických pracovníků na základě povinnosti. V ČR zatím není uzákoněno nežádoucí zdravotní reakce po konzumaci potravin/doplňků stravy oznamovat. Zákonem je v současnosti dáno povinně hlásit pouze nežádoucí účinky v souvislosti s užíváním léčiv (farmakovigilance, lékaři a lékárníci) a aplikací kosmetiky (kosmetovigilance, pracovníci Krajských hygienických stanic). Ministerstvo zdravotnictví již podpořilo náš návrh na podobný, i když stále dobrovolný, sběr informací, které mohou mít k dispozici Krajské hygienické stanice.

Předpokládáme, že se zájem široké veřejnosti aktivně se starat o své zdraví a mít informace, co zdraví může poškodit, bude zvyšovat. Navíc si dovolíme, na základě zkušeností z nejnovější diskuse v EU, předpovídat, že poroste tlak na proaktivní činnost, tj. na aktivní epidemiologické zjišťování informací v rámci organizovaných studií, nikoliv pouze na udržování pasivní reaktivní činnosti, tj. čekání na nahodilá hlášení od spotřebitelů či odborníků. Myslíme si, že čas hraje v náš prospěch. Bez podobných systémů to v budoucnu prostě nepůjde, pokud se má udržet určité liberální prostředí na otevřeném trhu potravin.

 

I kdyby se do projektu zapojilo hodně lidí, nemohou být výsledky zkreslující (zdravotní obtíže by mohly být způsobené kombinace jídel, která označenému jídlu předcházela)?

Každá informace může být zkreslující. Ale představte si, jak by dopadly třeba pojišťovny. Dávno existují sofistikované informační systémy, které umožňují práci i s informacemi zatíženými nejistotami. Každé hlášení je individuální a je tak k němu přistupováno i co se týče vyhodnocování. Díky účelně sestavené metodice hodnocení, možnosti zpětného kontaktu spotřebitele, případně ošetřujícího lékaře a porovnání hlášení mezi sebou lze možnost zkreslení snížit na minimum.

 

Jak dlouho sběr dat poběží? Budete ho i nadále podporovat, byť odezva zůstane stejná jako doposud?

Ve Francii sběr dat o nežádoucích účincích po konzumaci potravin/doplňků stravy probíhá už od roku 2009 a rok od roku se počet obdržených hlášení zvyšuje. Věříme, že tento trend bude obdobný i v České republice, i když neočekáváme žádné tisíce, ale spíše okolo stovky hlášení ročně. Čas není tak důležitý. Mělo by jít o dlouhodobý, seriózní projekt s omezenými náklady. Jedná se o dlouhodobou práci s informacemi pro ochranu a podporu veřejného zdraví.

 

Kde byl tento projekt doposud propagován?

Pro odbornou veřejnost byl projekt představen na celé řadě konferencí (19. konference Zdraví
a životní prostředí, 2014, Ingrovy dny 2015, Slezské dny preventivní medicíny 2015, odborný seminář Conforum 2015…). Pro širokou veřejnost byly v dubnu 2015 o existenci a významu projektu odvysílány reportáže např. prostřednictvím České televize.

Pravidelné informování spotřebitelů o aktualitách probíhá formou uveřejňování zpráv na webu Státního zdravotního ústavu a také na sociálních sítích (Facebook, Twitter, LinkedIn).

 

Existuje v ČR nějaká databáze potravin/doplňků stravy, kde by se informace o nežádoucích reakcích shromažďovaly?

V oblasti bezpečnosti potravin již existují informační systémy dozorových organizací, například systém „Potraviny na pranýři“ provozovaný Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, nebo „Veterinární mapa“ Státní veterinární správy. Žádný ze systémů však přímo nekomunikuje se spotřebiteli o nežádoucích zdravotních účincích potravin/doplňků stravy (s výjimkou infekčních alimentárních onemocnění). Projekt Nutrivigilance CZ je tedy unikátní v tom, že bude právě tyto informace o konkrétních potravinách a nežádoucích zdravotních reakcích po jejich konzumaci shromažďovat. Na základě těchto informací pak budou připravovány podklady pro preventivní a nápravná opatření realizována orgány ochrany veřejného zdraví.

 

Jak se po nahlášení spotřebitelem s oznámením dále pracuje?

Každé hlášení je podrobeno analýze, která má své metodické zásady (není nahodilá), vedoucí k určení příčinné souvislosti, čili k určení míry pravděpodobnosti, s jakou daná potravina/doplněk stravy zapříčinila danou nežádoucí reakci. Tomuto určení předchází individuální posouzení obdržených informací, případně kontaktování spotřebitele pro doplňující informace, porovnání s ostatními hlášeními a také s informacemi ze zahraničí. Bude-li příčinná souvislost vyhodnocena jako závažná a mohla by takováto potravina/doplněk stravy ohrozit zdraví široké populace, informace budou předány příslušným orgánům ochrany veřejného zdraví (Ministerstvo zdravotnictví, Krajské hygienické stanice), či kontrolním orgánům (SZPI…), které mohou podniknout na základě svých kompetencí opatření pro zajištění bezpečnosti zdraví spotřebitelů.

 

Budou moci sami spotřebitelé psát vlastní zkušenosti na portál Nutrivigilance?

Ne, webové stránky projektu patří k internetovým stránkám institucí státní správy, které nejsou určeny pro vkládání informací od spotřebitelů přímo jako např. do různých příspěvkových blogů, diskuzí apod.