Nutrivigilance

Zdravotní bdělost nad potravinami

O projektu

Centrum zdraví, výživy a potravin spustilo v první polovině roku 2014 nový projekt s názvem Nutrivigilance CZ. Smyslem tohoto projektu je sběr informací o negativních zdravotních účincích po konzumaci potravin vybraného druhu.

 

V současnosti lze pozorovat obrovský nárůst počtu různorodých potravin/doplňků stravy na trhu v ČR a celé EU. Roste také počet pokusů o falšování potravin. Všechny “nové” potraviny, či dokonce jejich jednotlivé výrobní šarže, nelze z hlediska negativního působení na lidský organizmus předem nezávisle otestovat, a proto se mohou v populaci milionů jedinců objevit po jejich konzumaci neočekávané nežádoucí zdravotní reakce, které mohou vést i k vážnému poškození lidského zdraví.

 

Podobnost lze nalézt v již existujícím systému Farmakovigilance fungujícím v ČR pod záštitou Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který spočívá ve sběru informací o negativních zdravotních účincích po užití léčivých přípravků.

Co je nutrivigilance?

Pojem nutrivigilance lze do češtiny přeložit jako zdravotní bdělost nad potravinami. Jedná se o systém sledování potravin vybraného druhu, jehož cílem je zabezpečit ochranu zdraví konzumentů a snížit tak prostřednictvím příslušných opatření případný negativní dopad na zdraví potencionálních konzumentů, a to na základě dobrovolných hlášení nežádoucích zdravotních reakcí po konzumaci těchto potravin.

Co se myslí tzv. nežádoucí zdravotní reakcí?

Nežádoucí reakce je každá taková reakce organismu, která je vzhledem k momentálnímu zdravotnímu stavu člověka, v tomto případě konzumenta, nepříznivá a nezamýšlená. Reakce se může objevit krátce po konzumaci potraviny nebo i s časovým odstupem (hodiny, dny, týdny…). Příklady nežádoucích zdravotních reakcí:

  • gastrointestinální reakce (nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem, zácpa, plynatost, křeče, pocit pálení v ústech, otoky rtů, jazyka, krvácení z konečníku či jiných částí traktu…)

  • kožní reakce (otoky, vyrážka, zarudnutí, svědění, pálení, kopřivka…)

  • respirační reakce (kašel, kýchání, svědění nosu, rýma, poškození plic, astmatické projevy…)

  • kloubní reakce (bolest kloubů a svalů, otoky…)

  • celkové příznaky (únava, bolest hlavy, otoky různých částí těla, úzkost…)

  • kardiovaskulární reakce (snížený/zvýšený krevní tlak, arytmie – poruchy srdečního rytmu…)

  • ostatní (poruchy nervového systému - hyperaktivita…, poruchy zraku, třes…aj.)

  • reakce závažnějšího charakteru např. trvalé či významné poškození zdraví (poškození jater, krvácení z různých částí těla, poruchy vědomí…), ohrožení života, hospitalizace, smrt…

Kterých potravin se nutrivigilance týká?

Jedná se především o potraviny, u nichž není plně historicky známé působení na lidský organizmus - potraviny nového typu, doplňky stravy a potraviny s přídatnými látkami („éčky“). Nutrivigilance nezahrnuje potraviny/nápoje, které vyvolaly nežádoucí zdravotní reakci, kterou Váš lékař klasifikoval jako infekční alimentární onemocnění (např. salmonelóza, kampylobakterióza…). Pokud jste Vašeho lékaře s obtížemi nenavštívili, nebo si nejste jisti, hlášení o nežádoucí zdravotní reakci po konzumaci potraviny lze na Státní zdravotní ústav podat.

Co jsou to potraviny nového typu?

Potraviny nového typu (dále jen PNT) jsou ekvivalentem anglického výrazu „novel foods“, německého „neuartige Lebensmittel“ či francouzského „nouveaux aliments“. Jedná se o takové potraviny či složky, které před rokem 1997 nebyly ve významné míře v Evropském společenství pro lidskou spotřebu používány. Patří sem:

  • potraviny a složky potravin s novou nebo záměrně modifikovanou primární molekulární strukturou;

  • potraviny a složky potravin skládající se nebo izolované z mikroorganismů, hub nebo řas;

  • potraviny a složky potravin skládající se z rostlin nebo izolované z rostlin a složky potravin izolované z živočichů, s výjimkou potravin a složek potravin získaných tradičními metodami šlechtění a chovu, jejichž bezpečnost byla prokázána dlouhodobým užíváním jako potravin;

  • potraviny a složky potravin, u nichž byl použit výrobní postup, který není běžně používán a který způsobuje významné změny ve složení nebo struktuře potravin nebo složek potravin, což ovlivňuje jejich výživovou hodnotu, metabolismus nebo obsah nežádoucích látek.

Příklady PNT, či složek PNT: Morinda citrifolia - NONI juice, semínka Chia, ořechy Nangai, fytosteroly, koagulovaná bílkovina a hydrolyzát z brambor, salatrimy, olej ze semen Allanblackia, trehaloza a izomaltuloza, lykopen produkovaný plísní Blakeslea trispora, lykopen z rajčat, astaxantin z řas…

Více najdete zde:
Co jsou to doplňky stravy?

Doplňky stravy jsou potraviny, které se od potravin pro běžnou spotřebu odlišují vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci. Jsou určeny k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích a byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav. Obvykle jsou upraveny do formy kapslí či tobolek, pastilek, tablet, dražé, sáčků s práškem, ampulek s tekutinou, kapek nebo jiných jednoduchých forem tekutin a prášků.

Potraviny s přídatnými látkami („éčky“)

Přídatné látky, jinými slovy aditiva či „éčka“, jsou složky, které se do potravin přidávají pro zlepšení jejich vlastností, např. pro zvýraznění chuti, barvy, lesku, vůně, pro delší trvanlivost apod. Některé přídatné látky jsou zároveň obsaženy jako přirozeně se vyskytující látky v mnoha potravinách, např. riboflavin (E 101), karoteny (E 160a), antokyany (E 163), kyselina octová (E 260), kyselina askorbová (E 300). Jiné jsou vyrobeny uměle.

Více najdete zde:
Co jsou to infekční alimentární onemocnění?

Jedná se o nákazy vyvolané mikroorganismy (nejčastěji bakteriemi či viry) nebo jejich toxiny, které se infikovanou potravinou nebo vodou dostávají do trávicího traktu člověka a způsobují zdravotní obtíže nejčastěji gastrointestinálního charakteru (nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem, plynatost, křeče…).

Jako příklad alimentárního onemocnění lze uvést salmonelózu (onemocnění vyvolané bakteriemi rodu Salmonella), listeriózu (onemocnění vyvolané bakterií Listeria monocytogenes), kampylobateriózu (onemocnění vyvolaná bakterií Campylobacter jejuni), yersiniózu (onemocnění, jehož původcem je bakterie Yersinia enterocolitica), hepatitidu typu A (onemocnění, jehož původcem je virus hepatitidy typu A), průjmová onemocnění vyvolaná noroviry a rotaviry aj.